Katedrala svateho Vita je nejvetsim a nejvyznamnejsim prazskym chramem. Krome bohosluzeb se zde odehravaly i korunovace ceskych kralu a kraloven. Je mistem ulozeni ostatku svatych zemskych patronu, panovniku, slechticu a arcibiskupu. Chram je tretim kostelem stejneho zasveceni na temze miste. Kolem roku 925 zde knize Vaclav I. zalozil romanskou rotundu, ktera byla po roce 1060 prestavena v trojlodni baziliku se dvema vezemi. Vyznam katedraly vzrostl zejmena po zrizeni prazskeho biskupstvi (r. 973) a zalozeni sboru kanovniku - kapituly svatovitske, pozdejsi vyznamne kulturni i administrativni instituce.